
Endokrinní ("hormonální") metabolismus: Nezralost glukózového metabolismu, opožděné uvolňování inzulínu a nedokonalost hypotalamo-hypofyzárního systému.
Peristaltika žaludku a střev: Opožděné vyprazdňování žaludku a nepravidelná peristaltika trávicího traktu způsobuje pomalejší vstřebávání léků, účinné koncentrace léků v plazmě je dosahováno později.
Extracelulární (mimobuněčná) tekutina /ECT/: Tvoří u mláďat až 45 - 48% tělesné hmotnosti, u dospělců je to pouze kolem 25%. Vysoké procento ECT odpovídá za náchylnost mláděte k dehydrataci.
Tělesný tuk: Minimální zásoby tělesného tuku odpovídají za tendenci k poklesu teploty, k dehydrataci a ke sníženému vštebávání léků rozpustných v tucích.
Přechodná anémie (chudokrevnost): V prvních čtyřech týdnech života je způsobena rozpadem neonatálních erytrocytů (červené krvinky) a nedostatečnou produkcí erytrocytů v kostní dřeni.
Leukocyty (bílé krvinky): Počty leukocytů se mění v závislosti na antigenní stimulaci, velkou roli hraje vakcinace.
Koagulopatie (špatná srážlivost krve): Za vyšší tendenci ke krvácivosti odpovídá nedostatečná produkce koagulačních (srážecích) faktorů a vitamínu K v prvních dnech života.
Plazmatický vápník a fosfor: Zvýšené hladiny Ca a P stoupají současně s intenzivní osteogenezí (tvorba kostí) a s nižší exkrecí ledvinami.
Nízká plazmatická hladina kreatininu: Hladina kreatininu je až o polovinu nižší než u dospělých.
Péče o mláďata - část III.
12. února 2009 v 16:52 | Magda
V následujícím článku bych se ráda věnovala základnímu vyšetření mláděte a základním fyziologickým hodnotám.
Při kontrole vrhu je vhodné novorozená mláďata zpočátku vyšetřit ve skupině, lépe se tak posuzují jejich projevy, chování, pohyb a reakce na matku a na sourozence. Také vidíme, zda se nějaké mládě výrazně odlišuje. Potom už si všímáme změn pohybu a chování u každého jednotlivě. Pozornost věnujeme reakci na manipulaci a příznakům bolestivosti v souuvislosti s pohybem.
Při vyšetření dutiny ústní věnujeme pozornost barvě a vlhkosti sliznic, utváření patra tvrdého i měkkého - příznakům rozštěpu. U mláďat starých čtyři až sedm dnů jsou sliznice vždy vlhké, proto nejsou ukazatelem dehydratace. Signifikantním kritériem dehydratace je pravidelně kontrolovaná tělesná hmotnost, hodnoty hematokritu (krevní vyšetření, poměr krvinek ku plazmě), plazmatického proteinu a hustota moči.
Dále vyšetříme reakce na manipulaci, u starších zjišťujeme kvalitu pohybu, ev. bolestivost. Zjistíme stav srsti, tělesných otvorů, posoudíme reflexy...

Tab 1 - Reflexy a pohyb
| Sací reflex | mizí od 25. dne |
| Reflex vyprazdňování | trvá do 28. dne |
| Flexorový reflex (z receprotů pro bolest) | první 4 dny převládá |
| Extenzorový reflex (antigravitační) | přetrvává od 5. do 18. dne |
| Zkřížený extenzorový reflex (kombinace dvou předchozích) | mizí od 16. do 18. dne |
| Magnus reflex (tonický šíjový reflex, šermířská poloha) | mizí od 21. dne |
| Hluboká citlivost | vyvinuta od narození |
| Obranný reflex | vyvinut od 2. - 3. měsíce |
| Pohyb po hrudních končetinách | patrný od 6. do 11. dne |
| Pohyb po pánevních končetinách | patrný od 11. do 15. dne |
| Otevírání očí | 12. až 14. den, od 25. dne normálně vidí |
Tab. 2 - Fyziologické parametry novorozenců (0 - 2 týdny)
| Tělesná teplota | 36,2 - 36,8°C |
| Tepová frekvence | 200t/min |
| Dechová frekvence | 15 - 35 dechů/min |
Péče o mláďata - část II.
12. února 2009 v 16:05 | Magda
Ve druhé části příspěvku o péči o novorozená zvířátka se budu věnovat základním projevům mláděte a jejich teplotě.
Zdravá štěňata i koťata mladší dvou až tří týdnů většinu dne i noci prospí nebo podřimují. Pokud bdí, tak za účelem příjmu krmiva a hygieny, kterou provádí aktivně matka (fena, kočka). Štěňata (koťata) mají v tomto období velmi slabý svalový tonus (napětí) a projevují tak velmi málo spontánní aktivity. Mládě se zdravotním problémem většinou během dne naříká, je neklidné, aktivně se nepohybuje a hubne (hubnutí je závažný příznak, proto svá štěňátka i koťátka /ale i morčátka/ pravidelně važte, ať víte, jak jsou na tom).

Novorozená mláďata jsou extrémně citlivá vůči změnám prostředí, nedostatečné výživě a infekci (zejména bakteriální). Především nízká teplota negativně ovlivňuje trávicí pochody a funkci imunitního systému. Teplota prostředí by se měla pohybovat od 28 do 30°C při vlhkosti vzduchu 55 - 65%.
Jelikož mládě mladší sedmi dnů nereaguje na teplotu okolí, musíme pečlivě zvážit, jakým způsobem jej zahřejeme. Elektrické podložky mohou způsobit i popáleniny, proto s nimi zacházíme opatrně. Použitelné jsou termofory či latexové rukavice naplněné teplou vodou, která se snadno přizpůsobují těle mláděte. V případě, že má novorozeně zavedenou i. v. kanylu, můžeme mu poměrně rychle zvýšit tělesnou teplotu teplým infuzním roztokem.
Péče o mláďata - část I.
12. února 2009 v 15:41 | Magda
Připravila jsem pro Vás takový mini seriál o péči o zvířata. Začnu od mláďat. Jak víte, tak zrovna u morčat je péče trochu jednodušší než například u koťat či štěňat, protože morčecí miminka jsou samostatná, po narození osrstěná a vidí... Brzy se o sebe umí postarat sama. Proto se v tomto článku (a dalších, ve kterých se budu zmiňovat o péči o mláďata) zaměřím na štěňátka a koťátka. V těchto článcích je mým hlavním literárním zdrojem časopis Veterinářství.
V první části bych se věnovala vymezení pojmu "mládě" a rizicích, která se sebou nese porod. Samozřejmě, že v těchto příspěvcích nejde podrobně rozepsat vše, spíš to berte jako inspiraci pro další studium :)
Péči o neonatologického pacienta ztěžuje křehkost a vnímavost organismu mláděte. Také velikost těla hraje důležitou roli v diagnostice i v následující léčbě.
Termín neonatologický pacient je označením mláděte mladšího dvou týdnů, za pediatrického pacienta se pak považuje zvíře mladší šesti měsíců. Ale mezi pediatrické pacienty se běžně řadí zvíře do jednoho roku věku.

Základem péče o narozená mláďata je dokonalá znalost jejich fyziologie, která se odlišuje od fyziologie dospělých zvířat až v překvapivě mnoha bodech (budu se tomu podrobněji věnovat v dalších článcích).
Už při samotném porodu musí být všichni ve střehu, hrozí komplikace, při nichž je velmi často nutná resuscitace pacienta. Resuscitace je založena na neodkladném zprůchodnění dýchacích cest odsáním hlenu, na kontrole dýchání a na zahřátí termolabilního (neumí si samo vytvořit teplo) mláděte. Nedoporučuje se čistit dýchací cesty pomocí vytřepávání hlavičkou dolů - často tento pohyb vede ke komoci (otřesu) mozku s následným krvácením do mozku a eventuálnímu úhynu mláděte.
K resuscitaci je určeno několik medikamentů, například Respirot. Za nejefektivnější se považuje jemná a pravidelná masáž hrudníku se současným přiložením kyslíkové masky nebo uložením do inkubátoru. Fundovaný anesteziolog nebo zkušený pediatr může provést intubaci endotrachelální tubou velikosti 2 mm (zavede tubu do průdušnice), nebo i. v. (nitrožilní) kanylou. V závislosti na velikosti mláděte lze zahájit také dýchání z úst do nosu v kombinaci s opakovaným ohýbáním těla mláděte.
Tato stránka je založena na základech chovám :morčátko a chci se dozvědět něco víc,budu si pořizovat morčátko a chci o něm něco vědět. S této stránky můžete čerpat nápady,komiksy,hry,obrázky..
Morče blog.cz Je místo kde každého ráda vydím a doufám že se vám moje stránka líbí. Kdyby se vám něco nelíbilo napište my a ja tam mhu napsat váš napad.
Každý den přidávám nové a nové nápady,komiksy,hry,obrázky.Každý den se těžte a choĎte na mou stránku:)